We’ve updated our Terms of Use to reflect our new entity name and address. You can review the changes here.
We’ve updated our Terms of Use. You can review the changes here.

Naopak

by Střemhlav

/
  • Streaming + Download

    Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality download in MP3, FLAC and more.

      150 CZK  or more

     

1.
Pro ni 04:50
Vítám tě v našem světě plném zrcadlení. Vítám tě na tvé pouti za vymaněním se z pout. Budeš sám namísto kání se bát. Nejdřív budeš sám na místě klání stát a pomalu tát. Jsi tu jen pro ni, za tu možnost musíš bojovat. Nebe slzy roní, zdá se tak cizí, ty snažíš se mu vzdorovat. Jsi tu jen pro ni, za tu možnost musíš bojovat. Nebe slzy roní, v dešti se ztrácíš, snaží se tě pochovat. Vítám tě tam, kde získáš to, co dokážeš dát sám. Vítám tě, dostal jsi šanci nikdy už neprohrát, neuhnout. Jdeš dál navzdory podezření. Že sem k nám přišel jsi poražený, hledáš vysvětlení. Jsi tu jen pro ni, za tu možnost musíš bojovat. Nebe slzy roní, zdá se tak cizí, ty snažíš se mu vzdorovat. Jsi tu jen pro ni, za tu možnost musíš bojovat. Nebe slzy roní, v dešti se ztrácíš, snaží se tě pochovat. Nevzpomínáš si odkud jsi sem přišel. Nevzpomeneš si už ani proč. Pronikáš do hloubi, nitro abys slyšel. Až pronikneš dál, na moment se otoč. Uvidíš cestu, kterou životy jsi kráčel. Vidíš i ty, co podél ní zůstali stát. Kolem sebe máš pozorné posluchače. Až slovo jim dáš, zbystři sluch, nebudou řvát … nebudou řvát. Jsi tu jen pro ni, za tu možnost musíš bojovat. Nebe slzy roní, zdá se tak cizí, ty snažíš se mu vzdorovat. Jsi tu jen pro ni, za tu možnost musíš bojovat. Nebe slzy roní, v dešti se ztrácíš, snaží se tě pochovat.
2.
Kdokoli 03:48
Cítíš to pnutí na hrudi? Cítíš to nutkání zmizet odsud pryč? Kamkoli. Denně tneš hlavou do suti. Denně vyčkáváš, až podá ti někdo klíč nebo pistoli. Žiješ v kleci plné rtuti. Točíš se v kruzích, jen přežíváš a dýcháš kýč. Jsi. … jsi kdokoli … Živím v sobě beznaděj. Živím v sobě chtění okusit vůkol svět. Kdekoli ... jen ne tady! Snažím se držet pohromadě. Snažím se nevracet, ale kráčet vpřed i přes výmoly … přes mrtvoly ne! Žiju v kleci plné rtuti. Točím se v kruzích, jen přežívám a dýchám kýč. Jsem. … jsem kdokoli … … můžem být kýmkoli ... Roli svou … jak jen nejlíp to jde, chceme hrát. S odvahou … ve jménu sebe hrdě před oponou stát. Spolu čekáme na nový impuls. On nepřichází. Pojďme mu vstříc, dál nestát. Nevíme kudy, nemáme kurz. Srdce bije, zrychluje se puls. Varieté točí se už bez nás dvou. Nevadí, že nemáme kurz. Jen ať srdce bije, zrychlí se puls. Hledáme příběh svůj, to je náš cíl. Cíl. … jsme kdokoli … … můžem být kýmkoli ... Roli svou … jak jen nejlíp to jde, chceme hrát. S odvahou … ve jménu sebe hrdě před oponou stát.
3.
Jsme 04:11
Jsme spříznění. Hádáme, co to znamená. Trochu tápem, přitom halíme svět v rým. Jsme smíření. Věčná síla vede nás. Seč trochu sýpem, dál uháníme vstříc ... … všem svým touhám … spalujícímu žhnutí. Když jen doutnáš … stačí nadechnutí. Zahoří oheň … do pohybu ti velí. Jen si vzpomeň … ještě jsme neshořeli. Stále dýcháš, stále jsi živý, stále svůj. Stále dýcháme, hledáme úděl náš stůj co stůj … stůj co stůj. Jsme vzpřímení. I když vláčíme si svý břemena. Srdečním tepem tóny necháváme ožít. Jsme zranění. Věčná bolest souží nás. Dokud nevyhasnem, uhánět budem vstříc ... … všem svým touhám … spalujícímu žhnutí. Když jen doutnáš … stačí nadechnutí. Zahoří oheň … do pohybu ti velí. Jen si vzpomeň … ještě jsme nezmizeli. Stále dýcháš, stále jsi živý, stále svůj. Stále dýcháme, hledáme úděl náš stůj co stůj … stůj co stůj. Žene nás touha … vnitřní pnutí. A cesta dlouhá … k běhu nutí. Hoří v nás oheň … do pohybu velí. Jen si vzpomeň … dokud jsme tu a celí. Stále dýcháš, stále jsi živý, stále svůj. Stále dýcháme, hledáme úděl náš stůj co stůj.
4.
Symboly 03:48
Protínám symboly a pojím je v jedno. Vzdávám se sebekontroly, mířím v nedohledno. Protínám symboly a pojím je v jedno. Vzdám se sebekontroly, mířím v nedohledno. Mířím v nedohledno. Směr i cíl svůj ztrácím, kupředu bezhlavě pospíchám. Do noci, do setmění, na plátna dnů barvy konce míchám. Mýty o nás vyvracím, je pozdě, stěží se nám dýchá. Do jitra, do rozednění, doufám, že žár chtění rozdmýchám. Protínám symboly a pojím je v jedno. Vzdám se sebekontroly, mířím v nedohledno. Slunce rohovku spálí, vítr do tváře kontury vrývá. Ještě jsme neprohráli, pár společných vteřin nám zbývá. Do prázdna, do zapomnění, vede mě srdce, když krvácí. Do nitra, kde nic už není, naposled jednou zaburácím. Protínám symboly … míchám je v jed. Zbavím nás kontroly … navždy a naposled. Protínám symboly a míchám je v jed. Zbavím nás sebekontroly, navždy, naposled. Naposled.
5.
Duha 03:56
Na obzoru prosvítá. A tvoje srdce tak silně buší. Barvy si vybírá a nikdy neví, která jí sluší. Však ona nezpívá. Na nebe pomalu tajně se krade. Tajemstvím oplývá. Tak temně mlčí, pozvolna taje. Krásná duha tvá, mě opět objímá. Cítím, jak hlava má zas padá ti do klína. Kdo zmizet jí poručí. Vždyť ona předvádí jen svoji krásu. Minuty protáčí a zdržuje. Tak zkusím odhalit principy času. Vše kolem už doznívá. Z nebe se pomalu a jistě ztrácí. Nikdo se nedívá. A ten kdo odešel, v myslích se vrací. Krásná duha tvá, mě opět objímá. Cítím, jak hlava má zas padá ti do klína. Krásná duha tvá, duha tvá, mě opět objímá. Cítím, jak hlava má, hlava má, zas padá ti do klína. Tvá … duha. Krásná duha tvá, duha tvá, mě opět objímá. Cítím, jak hlava má, hlava má, zas padá ti do klína. Tvá … duha.
6.
Chytáš mě za slovo. Chytáš se do sítí. Kážeš olovo. Houpeš se na nitích. Z nitra chrlíš lávu nápadů. Chrlíš ale i dým a kamení. Ztrácíš svou nevinnost. Ztrácíš se v kontextech. Žádáš kata o milost. Topíš se v protestech. Chvátáš od lidí pryč do ticha. Chvástal ses, teď unikáš. Hledal jsi důvod, našel jsi konec. Ještě není pozdě vrátit se zpět. Hledáš svůj původ, jsi štvanec. Pořád máš šanci vystřízlivět. Stojíš naproti sobě, zrcadlo vrývá se ti do tváří. Můžeš mu věřit, můžeš zavřít oči, můžeš ho rozbít o zeď. Dostal jsi všechno. Dostal jsi přes prsty. Pohltilo tě temno. Šlapeš rychle na brzdy. Chvátal jsi od lidí pryč do ticha. Chvátal jsi, dech tvůj teď utichá. Hledal jsi důvod, našel jsi konec. Ještě není pozdě vrátit se zpět. Hledáš svůj původ, jsi štvanec. Pořád máš šanci vystřízlivět. Stojíš naproti sobě, zrcadlo vrývá se ti do tváří. Můžeš mu věřit, můžeš zavřít oči, můžeš ho rozbít o zeď. Hledal vesmír, neměl ponětí. Dostal šanci, vymazal ji z paměti. Letěl vysoko tak moc, až uletěl. Hořel touhou a shořel na uhel. Hledal vesmír, neměl o něm ponětí. Dostal šanci, ale vymazal ji z paměti. Letěl vysoko, tak moc, že uletěl. Hořel touhou, pak shořel na uhel. … na uhel … Hledal vesmír a shořel na uhel.
7.
Rozkol 04:09
Jsem tvá kuráž, tvoje panika. První ztratíš, druhou přivítáš. Jsem tvá věrnost, potřeba unikat. Jedné z nás dneska přednost dáš. Jsem válka, pat i příměří, dusno před bouří. Jsem odstřelovač, co tě zaměří, až to vzdáš … oko přimhouřím. Až mi ukážeš ... povel dáš. Až mi ukážeš … na pomoc si mě zavoláš. Až mi ukážeš … povel dáš. Až mi dokážeš ... že cenu svojí dobře znáš. Jsem tvůj přítel i tvůj protivník. Kdo je kdo jen tak nepoznáš. Jsem tvůj soudce i tvůj spoluviník. Nepustím tě, dokud se nedoznáš. Jsem světlo v tobě i příšeří, ticho před bouří. Jsem ten, co ti první uvěří, až se vzdáš … oči přimhouřím. Až mi ukážeš ... povel dáš. Až mi ukážeš … na pomoc si mě zavoláš. Až mi ukážeš … povel dáš. Až mi dokážeš ... že cenu svojí dobře znáš. Jsem tvá naděje, jsem vše co v sobě máš. Jsem tvá naděje, jsem vše, co tak dobře znáš. Jsem tvá naděje, jsem vše co v sobě máš. Jsem tvá naděje, jsem vše, co tak dobře znáš. Jsem tvá naděje, jsem vše, co v sobě máš.
8.
Na cestě 04:44
Mezi stromy se kácí, hledá pramen svých životů. V jehličí strach ztrácí, uniká obrysům svých obzorů. Má jedno přání, aby s mapou co svírá, dokráčel až k pláním, kde poutník již neumírá. Srdcotep šeptá několik plných vět větvím. A tulák se neptá, neztrácí čas lpěním. Síly totiž sbírá na cestu, která je před ním. Vede ho víra, že chuť hledat nikdy mu nezevšední. Tuší, že jsi, cítí, že je, to žene ho dál … obraz protíná se s představou. Ať je noc nebo den, dobře ví, kudy jít dál … s klidem kráčí cestou svou toulavou. Tuší, že jsi, cítí, že je, to žene ho dál … obraz protíná se s představou. Ať je noc nebo den, dobře ví, kudy jít dál … s klidem kráčí cestou svou toulavou. Jen jde a pomalu dýchá, cítí, sílu cítí. Jen jde, nepospíchá, cílí, ví, kam cílí. Tuší, že jsi, cítí, že je, to žene ho dál … obraz protíná se s představou. Ať je noc nebo den, dobře ví, kudy jít dál … s klidem kráčí cestou svou toulavou. Tuší, že jsi, cítí, že je, to žene ho dál … obraz protíná se s představou. Ať je noc nebo den, dobře ví, kudy jít dál … s klidem kráčí cestou svou toulavou. … toulavou ... Jen jde a pomalu dýchá, cítí, sílu cítí. Jen jde, nepospíchá, cílí, ví, kam cílí. Tuší, že jsi, cítí, že je, to žene ho dál … obraz protíná se s představou. Ať je noc nebo den, dobře ví, kudy jít dál … s klidem kráčí cestou svou toulavou. Tuší, že jsi, cítí, že je, to žene ho dál … obraz protíná se s představou. Ať je noc nebo den, dobře ví, kudy jít dál … s klidem kráčí cestou svou toulavou. … toulavou ... … počká až … Lom světla setká se s nebem. Mráz brzy spojí listí ledem. Okolní lesy zahalí se v jeden. On čeká na tebe.
9.
Roj 03:22
Metám methan na metách, kde neúspěch svůj polykám. Po troškách se prodírám, po troskách se nedívám. Okupuji Tvoji víru, že skončíme na úpatí smíru. Vždy dojdeme klidu, vně Tvého klínu. Nitrem dřeme bídu. Hlava Tvá na mé hrudi složená, dále než Venuše se mi jeví. Mysl má než Mars rudější Tě do temnoty vodí, vyprovodí nás. Metám methan na metách, kde neúspěch svůj polykám. Po troškách se prodírám, po troskách se nedívám. Okupuji Tvoji víru, že skončíme na úpatí smíru. Vždy dojdeme klidu, vně Tvého klínu. Nitrem dřeme bídu. Co pojí nás krom ohně, když topíme se tak zarputile? Jsme spolu oba v jednom domě, přitom pádíme míle zběsile. Ten boj je v nás i vůkol všude, stále prýští nezjednaně. Co zbude z nás, když neslevíme, tak víme, jaké budou daně? Co zbude z nás? Co zbude z nás? Co teď zbude z nás? Jen vyschlá duše vně torza z ledu. To nesmí se stát, to provést Ti nedovedu.
10.
Svě(t)lem 04:16
Vím, příliš často čekám. Proto závidím řekám jejich flow, že bez ustání plynout dovedou. Žádám, ať zítra všechny nevyschnou. Vím, život pod prsty protéká. A duše má těká. Chce se posunout. Ve vlnách po proudu plout jednotou. A já žádám, toužím, šeptám obklopen samotou. Na břehu bosý, strach mě souží, nenech utonout nás. Proplouvám světem s nadějí bezbřehou … hledám archu, až slijí se řeky s oblohou. Prolétám světlem, chvěju se útěchou … hledám sebe a odvahu vydat se tmou. Vím, příliš často spěchám. Proto závidím střechám, do výšin zvou, že nejblíž k Slunci jsou … … a tam se dmou klidem a pýchou. Snad zítra všechny nestrhnou. Vím, na bezvětří si zvykám. A duše má se leká. Nechce ustrnout. Jen s poryvy větru plout, být jednotou. A já žádám, toužím, šeptám obklopen samotou. Na vikýři bosý, strach mě souží, nenech upadnout nás. Prolétám světlem, chvěju se útěchou … hledám sebe a odvahu vydat se tmou. Proplouvám světem s nadějí bezbřehou … hledám archu, až slijí se řeky s oblohou. Tonu, padám, vědomí ztrácím. Mlčím a klesám, domů se vracím. Stébla se chytám, proud obracím. Dýchám, letím, konec odvracím. Proplouvám světem s nadějí bezbřehou … dál, pluju dál, dál, pluju dál. Prolétám světlem, chvěju se útěchou … dál, letím dál, dál, letím dál. Proplouvám světem s nadějí bezbřehou … dál, pluju dál, dál, pluju dál. Prolétám světlem, chvěju se útěchou … dál, letím dál, dál, letím dál.

about

Druhé album jičínsko / pražské kapely STŘEMHLAV (ex - Reng´d´Beng!) natočené v létě 2016 v lipovském studiu ŠOPA za pomoci Stani Valáška. Art cover vytvořil Dan Kurz.

credits

released December 16, 2016

license

all rights reserved

tags

about

STŘEMHLAV (ex Reng'd'Beng!) Czech Republic

contact / help

Contact STŘEMHLAV (ex Reng'd'Beng!)

Streaming and
Download help

Report this album or account

If you like Naopak, you may also like: